Studuj nové atraktivní obory

pod křídly uznávaných odborníků

Digitální
marketing

Jan Řezáč

Brand
Management

Karel Novotný

Mediální
management

Marek Vítek

Psychologie
pro manažery

PhDr. Marián Jelínek, PhD.

Management
zdravotnictví
a sociálních služeb

MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA

Nejnovější články

<< Zpět na všechny články

Rodiče ho chtěli vidět v bílém plášti, ale vydal se vlastní cestou

Protože pochází z lékařské rodiny, jeho nejbližší okolí očekávalo, že i on se vydá na dráhu lékaře. Ovšem Adam Ehsan, nyní již absolvent NEWTON College, si ale vybral jinou cestu. Šel za vlastním cílem a dnes je z něj úspěšný trader ve společnosti ČEZ.

Adam si pro své studium vybral obor Globální podnikání a management a své znalosti úspěšně uplatňuje dodnes. Přečtěte si, jak složité a těžké bylo razit si vlastní cestu i proti vůli rodičů.

Kdy jsi začal přemýšlet o studiu na vysoké škole?

Psal se rok 2006 a já jsem právě byl v šestém ročníku osmiletého gymnázia v mém rodném městě. Právě tehdy nastal ten okamžik, kdy jsem začal uvažovat nad vysokou školou a svou budoucností. Mé nejbližší okolí tehdy očekávalo, že se budu ubírat ve stopách naší rodinné tradice, tedy, že si pro svou budoucí kariéru zvolím medicínu. Celá naše blízká rodina má k medicínskému oboru velmi blízko. Rodiče jsou lékaři, dědeček vyučoval v oboru biologie, babička byla zdravotní sestra.

Co tě vedlo k rozhodnutí, že nebudeš pokračovat ve stopách své rodiny?

Nějak jsem cítil, že právě medicína není ta správná volba. Nevím, čím přesně to bylo, ale dost možná to způsobil i fakt, že jsem s medicínou žil prakticky neustále a cítil jsem se tím nějak zahlcený. Pochopitelně, mí blízcí stále doufali, že nakonec zvolím právě lékařství. Můj táta v to doufal asi nejvíc. Otázka budoucnosti v medicíně byla pro něho velice důležitá.

Proč sis pro své vysokoškolské studium nakonec vybral právě NEWTON College?

S vysokou školou NEWTON College jsem se poprvé setkal na veletrhu vysokých škol v Bratislavě. Zaujal mě přístup k potenciálním uchazečům o studium. Školu mi představili mí vrstevníci, takže to bylo dost odlišné a rozhodně příjemnější, než jinde. I v komunikaci byli tenkrát hodně otevření. A právě v tom okamžiku jsem si zvolil, na jakou vysokou školu bych chtěl chodit.

Jak toto tvé rozhodnutí přijala rodina? Říkal jsi, že především tvůj otec tě chtěl vidět v lékařském plášti.

Když jsem rodičům oznámil, že mám vybranou vysokou školu, a to konkrétně NEWTON College, jejich první reakce byly velmi odtažitá, až negativní. Hlavně táta nemohl moc rozdýchat, že nebudu pokračovat v jeho šlépějích, ale zvolím si obor, který před tím nikdo v naší rodině nestudoval. Taky mu nebylo zpočátku úplně jasné, co vlastně s manažerským titulem budu dělat. Škola se mu prostě zdála příliš všeobecně zaměřená.

Podařilo se ti nějak změnit jejich názor?

Bylo to až po osobní návštěvě NEWTON College, kam jsem šel spolu s rodiči. Nakonec i oni „posvětili“ mou volbu a od roku 2008 jsem nastoupil na denní studium oboru Globální podnikání a management.

Takže pak už všechno šlo jako po drátkách?

Pravdou je, že studium probíhalo tak, jak jsem si přesně představoval. Bavilo mě to a kolektiv, který se utvořil v našem ročníku, byl taky nezapomenutelný. Měl jsem možnost absolvovat několik interních i externích praxí na různých pozicích v rámci marketingu, obchodu a také vedení týmu. Ale na druhé straně jsem stále necítil, že jsem našel to pravé, co bych chtěl po skončení školy dělat. Občas se ve mně proto dokonce vynořovaly jisté pochybnosti, zda jsem nakonec zvolil tu správnou školu a neměl bych raději přeci jen jít na tu medicínu.

To se ale nakonec nestalo. Kdy nastal ten zlom?

Velká změna nastala na konci druhého ročníku studia, kdy jsem měl možnost seznámit se s jedním studentem kombinovaného studia. Jmenoval se Pavel Špaček. Pavel organizoval workshop, kde představil náplň svého podnikání – trading. Nikdy před tím jsem toto slovo neslyšel a ani jsem si moc nedokázal představit, co to vlastně znamená. Po absolvování workshopu jsem ale vnitřně cítil, že je to právě trading, co jsem hledal. Po hlavě jsem se vrhnul do intenzivního studia, testoval jsem různé obchodní přístupy a hledal jsem vlastní obchodní systém.

A jak ti to na začátku šlo?

Uběhl rok a po nekonečném množství různých testování jsem byl konečně připravený začít obchodovat se skutečnými penězi. Určité finanční prostředky jsem měl ušetřené, ale hlavně díky podpoře mých rodičů jsem byl schopný se pustit do živého obchodování. Výsledky byly ale spíš smíšené. Asi po jednom roce živého obchodování jsem ve výsledku nic nevydělal, ale ani neztratil. V tom období mi to připadalo jako neúspěch, ale ve výsledku mi toto období dalo obrovské množství zkušeností, které se nakonec ukázaly jako rozhodující při dalším vývoji mé kariéry.

Nakonec se ti ale v nově objeveném oboru podařilo úspěšně prorazit. Jak to celé začalo?

Na konci třetího ročníku vysoké školy mi moje přítelkyně, kterou jsem mimochodem poznal právě na NEWTON College, ukázala náborový letáček firmy ČEZ. Ta hledala jediného kandidáta na pozici juniora do svého tradingového týmu.

Tam musela být docela slušná konkurence. ČEZ patří dlouhodobě u mladých lidí mezi vyhledávané zaměstnavatele.

Přihlásilo se asi pět set lidí. Pak ale byly pohovory a dál se dostalo už jen sedmdesát pět nejlepších kandidátů. Následoval takzvaný trading camp, kterého se zúčastnilo deset nejúspěšnějších kandidátů. Ti dostali možnost zúčastnit se pět dní trvajícího kempu přímo v centrále firmy. Tam jsme mimo jiné tři dny obchodovali s virtuální měnou firmy v rámci hry, kde bylo cílem vydělat co nejvíce peněz s přiměřeným rizikem. Po ukončení kempu jsem byl vyhlášen jako vítěz, který dostal pracovní nabídku v rámci tradingového oddělení ČEZu. Ve firmě dnes působím již třetím rokem. Během této doby jsem se kariérně posunul na pozici seniora a dostalo se mi možností, o kterých se mi v době studií ani nesnilo.

Jak tvou kariéru ovlivnila vysoká škola?

Neovlivnila jen mou kariéru, ale dá se říci, že celý život. NEWTON College byla ve výsledku velmi správnou volbou. Škola mi kromě kariérního uplatnění umožnila poznat mimo jiné i mou dlouholetou partnerku. Nakonec i rodiče uznali, že to pro mě byla nejlepší volba a snad jsou na mě nyní pyšní, i když nejsem lékařem.